Naši hrdinové
František Fajtl
* 20. 8. 1912, Donín u Loun
† 4. 10. 2006, Praha
Už od dětství toužil být pilotem. Absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích na Moravě, v roce 1935 přidělen ke 2. leteckému pluku v Olomouci, srpnu 1938 byl převelen k 63. výzvědné letce do Přerova. Po okupaci Československa v létě 1939 ilegálně přešel do Polska odtud pak později do Francie. Po vypuknutí druhé světové války byl nasazen k obraně vzdušného prostoru nad Lyonem a Paříží. Po porážce Francie uprchl s dalšími Čechoslováky do Velké Británie. V srpnu 1940 byl přijat do RAF, po krátkém výcviku zasáhl v řadách 17. stíhací peruti do bitvy o Británii, v jejích vzdušných soubojích dobyl svá vítězství a úspěšné sestřely. Od konce roku 1941 velel letce 313. čs. stíhací peruti, účastnil se operací RAF nad okupovanou Evropou s dalšími úspěšnými sestřely. V dubnu 1942 se jako první Čechoslovák stal velitelem britské stíhací peruti – č. 122, „City of Bombay“. 5. května 1942 byl při doprovodu bombardérů sestřelen. Němcům unikl, přes vichistickou Francii a přechod Pyrenejí se dostal do frankistického Španělska, kde byl uvězněn. S pomocí britského atašé se přes Gibraltar dostal zpět do Anglie. V září 1943 byl jmenován velitelem 313. československé stíhací perutě, s ní absolvoval mnoho bojových letů nad Francií, Belgií i Holandskem. V listopadu 1943 byl podplukovník Fajtl jmenován velitelem čs. stíhačů vyslaných do Sovětského svazu do bojů na východní frontě, nejprve byli nasazeni na podporu Slovenského národního povstání a pak se účastnili závěrečných bojů o Moravskou bránu. Po únorovém puči byl František Fajtl na podzim 1949 vyloučen z armády. V lednu 1950 byl zatčen, jeho žena s malou dcerou byly bez náhrady vystěhovány z pražského bytu. Po několikadenních výsleších byl eskortován do tábora nucených prací na Mírově, kde bez jakéhokoliv rozsudku strávil 17 měsíců. Po propuštění žili s rodinou mimo Prahu, živil se jako nádeník, stavební technik či účetní. Plné rehabilitace se dočkal až po pádu komunismu.
Knihy Františka Fajtla: Přítel mraků, Sestřelen, První doma, Vzpomínky na padlé kamarády, Podruhé doma, Boje a návraty, Létal jsem s třistatřináctkou, Dva údery pod pás, Hrdina století, Z Donína do oblak, Generál nebe (podle vzpomínek Františka Peřiny), Velel jsem stíhačům (podle pamětí Karla Mrázka)
Filip Jánský
vlastním jménem Richard Husmann
* 4. 9. 1922, Praha
† 20. 7. 1987, Praha
V roce 1939, v sedmnácti letech uprchl z okupovaného Československa přes Německo do Francie. Krátce sloužil v cizinecké legii, po vypuknutí války se stal vojákem československé armády ve Francii. Po pádu Francie se mu podařilo uniknout do Velké Británie. Zde absolvoval výcvik u vojenského letectva a 1940–43 létal jako palubní střelec na letounech 311. čs. bombardovací perutě. V roce 1944 přešel do SSSR k 3. československému bitevnímu leteckému pluku, jako střelec létal na dvoumístných strojích Iljušin Il-2, známých šturmovicích. Během Ostravské operace 16. dubna 1945 sestřelil německý Focke-Wulf F190 a byl při tom těžce raněn. Na konci války mu bylo dvacet dva let. Později studoval práva, ale byl fakultním akčním výborem vyloučen. Posléze pracoval v různých, převážně dělnických a manuálních profesích.
Knihy Filipa Jánského: Hrušňová alej, Nebeští jezdci, Pevnost v poušti, Silvestrovská noc, Zkouška důvěry, Vzpomínky nebeského jezdce